Sahá se do rezerv. Kolik volných lůžek zbývá na českých JIPkách?

Hrozba zaplnění nemocnic v důsledku rychlého šíření nákazy virem SARS-CoV-2 nikdy nebyla v Česku blíže realitě než v těchto dnech. Zatím je přetížení spíše regionální, ale takových regionů přibývá a i celorepublikové rezervy nejsou velké.

Můžete se přesvědčit na následujícím grafu, který ukazuje míru vytížení lůžek na jednotkách intenzivní péče (JIP). K 22. únoru zbývalo v ČR cca 600 lůžek JIP standardu z cca 4 700.

Graf v interaktivní podobě najdete na této stránce.  Data si můžete procházet či stáhnout ze stránky ministerstva zdravotnictví.

My v grafu vycházíme z ranního hlášení z 22. února. Ovšem počty přijatých pacientů za poslední dny se budou ještě měnit, nemocnice dohlašují pacienty i během následujících dní. Počty přijatých pacientů za 21. února stoupnou téměř jistě řádově o desítky. Množství za předcházející dny se zvýší o jednotky.

Posilování

Na grafu je jasně vidět nástup podzimní vlny v nemocnicích během října 2020. V reakci na to došlo k navýšení počtu lůžek pro intenzivní péči, tzv. reprofilaci.  Takových lůžek je v současnosti cca 760, jak vidno, v současnosti jsou již běžně využívána. Bez nich by část pacientů, kteří jsou dnes na JIP, takové lůžko nemohli dostat.

JIPky nejsou běžná lůžka. Z principu musí být vždy alespoň nějaká volná, aby bylo možné přijmout pacienty s akutními obtížemi. Pokud se jich nedostává všem pacientům, lékaři s nimi začnou nakládat jako s tzv. „vzácnými zdroji“ a budou je nuceni přidělovat přísněji než dosud (lidé s velmi špatnou prognózou nechodí na JIP ani dnes).

Za zmínku stojí specifikum českých výkazů, které statistiku poněkud mění. Pacienti hospitalizovaní s covid-19 po dvaceti dnech přestávají být vedeni jako pacienti s covid-19, protože již nejsou považováni za infekční.

V grafu znázorněné počty pacientů tedy neodráží zcela přesně, jak velkou část na jednotkách intenzivní péče tvoří lidé hospitalizovaní v důsledku infekce virem SARS-CoV-2. Bohužel nevíme o způsobu, jak tento údaj z dostupných dat přesně zjistit. Je jisté, že část pacientů stráví v nemocnicích, a to i na JIP, delší dobu. Můžete si představit například „mladší“ pacienty s těžkým průběhem, kteří nemoc nakonec překonají, trvá jim to ovšem týdny.

Někde hůře, jinde lépe

Zdravotnictví není zatíženo rovnoměrné po celé ČR, někde je volných lůžek méně, jinde více. I když se to tak může z grafu zdát, není pravda, že by byla k dispozici pouze „reprofilovaná“ lůžka.

Například ke 22. únoru v Plzeňském kraji byla podle výkazů stále volná „klasická“ lůžky na JIP, ovšem reprofilovaná stejného standardu již byla plně obsazena.

Množství reprofilovaných lůžek se má podle plánů navyšovat. V třetím únorovém týdnu jich ovšem přibývalo o nízké jednotky denně. Pacientů na JIP lůžkách přibývalo rychleji.

Co bude dál?

Trend zvýšeného počtu hospitalizací bude v příštích dnech pokračovat. Počty pozitivně testovaných v posledních dnech a týdnech pomalu rostou. Nic zásadního se nezměnilo, a tak je prakticky jisté, že jako vždy předtím část z pozitivně testovaných zamíří do nemocnic.

V epidemiologicky klidnějších dobách, kdy je infikovaných méně, se testuje větší díl ze všech nakažených (tedy i těch, o kterých nevíme). Podíl hospitalizovaných ze všech pozitivně testovaných se pohyboval během loňského léta někdy kolem tří procent, v listopadu pak přes deset procent. V únoru 2021 těsně pod osmi procenty. Zhruba každý pátý skončil na JIP. 

Protože průměrný počet infikovaných se pohybuje již přes devět tisíc, v příštích dnech by tedy mělo při dodržení dnešních postupů na JIP zamířit zhruba 150 lidí denně. V týdnu od 15. února to bylo něco přes 140, přesto se celkový počet pacientů zvýšil za týden zhruba o 100.

Jinak řečeno, tlak především na lůžka intenzivní péče poroste. Nemůžeme si to ovšem představovat tak, že za tři týdny lůžka dojdou. Mnohem spíše může dojít k omezení jejich dostupnosti především u pacientů, kteří podle lékařů budou mít nejhorší výhledy na zotavení. Obecně špatné vyhlídky mají například pacienti vyššího věku, kteří v důsledku infekce virem SARS-CoV-2 skončí na ventilátoru (viz graf, který je založený na datech z jedné nemocnice v britském Birminghamu).

Nemusíme si představovat žádný „kolaps zdravotnictví“ ve smyslu, že by se přestala poskytovat základní zdravotní péče. V tomto ohledu jistě pomůže i poměrně vysoká proočkovanot zdravotníků.

Zároveň lze při dalším přetěžování zdravotnictví očekávat, že poroste poměr zemřelých mezi pozitivně otestovanými a dalších lidí ve velmi vážném stavu. Skutečné následky dnešní krize budou patrné až s odstupem času, kdy budou k dispozici údaje o celkové úmrtnosti v tomto období. 

Covid oddělení nemocnice Královéhradeckého kraje plní noví pacienti: